Nabíječ

Autor: Alice Claytonová
Překlad: Jana Montorio Doležalová
Nakladatelství: Mladá Fronta

"Sexy román plný humoru a kuchyňského řádění..."

Anotace:

První noc ve fantastickém novém bytě v San Francisku a Caroline začíná tušit, že za chvíli bude znát - ehm - milostný život svého tajemného souseda lépe než vlastní... boty. Díky stěnám tenkým jako papír a Nabíječovým atletickým výkonům slyší nejen každý náraz jeho postele o společnou zeď ložnice, ale i bouřlivé ohlasy snad celého zástupu žen, které si do ní vodí. A zatímco je Caroline v tomto směru momentálně "na suchu"´, uvědomí si, že jí ve spánku brání nejen bušení do zdi, ale i její divoké představy.
Když jedna ohlušující noc střídá druhou, netrvá dlouho a Caroline rupnou nervy. Oděná jen do své sexuální frustrace a růžové noční košilky se "proklínanému" Nabíječi konečně postaví tvářív tvář. Není divu, že jejich noční potyčka v nastalém napětí zažehne jiskru...

Názor:

V prvé řadě musím uznat, že Mladá Fronta odvedla skvělou práci. Co se týče obálky, citace i anotace, všechno je přesně takové, aby vás to ke knize nalákalo a vy si ji chtěli přečíst. Přestože vám zadní obálka rovnou prozradí, že pointa příběhu bude docela klasické klišé většiny takových příběhů, budete se na čtení těšit, protože ať si říká kdo chce, co chce, i to největší klišé ze všech klišé může být skvělé, když je dobře napsané. A sex s příměsem humoru? Ke všemu sex a kuchyně v jednom? Sem s tím, prosím!

Když jsem si Nabíječe házela do košíku v knihkupectví, pekelně jsem se těšila, až si to přečtu. Mezi vší záplavou pout, společnic a vážných erotických románů tenhle doslova vyčníval. A já jakožto beznadějná čtenářka všeho, co se nakrucuje s nálepkou "erotika", jsem se nemohla dočkat vtipné oddechovky. Do čtení jsem se tím pádem pustila s vekým očekáváním. Možná až moc velkým.

Už na začátku knihy mě uzemnila plochost a průhlednost celého příběhu. Dobrá, budiž, všechno nemusí být super originální a co si budeme povídat, u erotického románu vám o příběh jako takový jde až na druhém, někdy dokonce třetím místě. U tohohle druhu knih ani tak nelpíte na skvostném spisovatelském umu jako u prózy, rozhodující je, jak se dokáže autor vypořádat s ožehavýma scénkama. Přesto se ale nedokážu zbavit dojmu, že je tohle zatím ta nejhorší erotická knížka, kterou jsem kdy četla. Nevím, jestli je to vinou spisovatelky nebo špatným překladem (nebudu nikoho osočovat, když jsem nečetla originál), ale dialogy mi většinu času vůbec nedávaly smysl a u některých jsem měla dokonce pocit, že ti dva mluví každý o něčem úplně jiném nebo mají naprosto zcestné a nesedící reakce. Jako by Simon na otázku Caroline "Kolik je hodin?" odpověděl "Červená!". Jo, to vás dokáže rozladit stejně dobře jako neustálé opakování fráze "Ten svět je malý!" nebo zjevení se slova "frustrace" tak často během jediné kapitoly, že z něho v další začnete mít kopřivku.

Co jsem ale opravdu nečekala a co mě naprosto uzemnilo, byl fakt, že tahle knížka je CELÁ jedno velké klišé. A když říkám celá, myslím tím opravdu úplně celá. V tom jediném, relativně krátkém příběhu je nacpaných tolik možných klišé, na kolik si ve spojitosti s červenou knihovnou vůbec vzpomenete. Skvělá práce, dokonalá šéfová, úžasný byt, sexy bohatí muži s dobrým srdcem a neutuchajícím šarmem, krásné ženy, slepičí kamarádky, perfektní protiklady, jeden skvostný bývalý a kocour. Jo, kocour se mi vážně líbil. Musím přiznat, že scénky, kde se angažoval, byly popsané ze všeho nejlépe, reálně a uvěřitelně. Tak trochu podezírám autorku, že svého času taky žila jen s kocourem a důvěrně s ním sdílela svůj život. Především scény Clive vs. Purina byly opravdu veselé, což mě dostává k tomu nejhlavnějímu bodu a tím je humor.

Upřímně, ať jsem se snažila, jak jsem se snažila, a že smysl pro humor mám opravdu velký, tady jsem ho nacházela pramálo. Většina scén, co měla působit komicky a vtipně, mi přišla spíše trapná nebo nucená jako nepovedený vtip. Asi nejsme s Alicí naladěny na stejnou vlnu. A to patrně ani ve vykreslování postav, protože tak chabé charaktery pro mě byly docela zklamáním. Hlavní aktérka afektovaná hysterka, která je ovšem pořádný kus a ze svých kamarádek tou nejlepší volbou a její protějšek má tolik kladů, až je to absurdní. Nenajdete na něm žádný zápor, protože i ten jeho "harém" vlastně nemá s děvkařstvím vůbec nic společného a od první chvíle je celý paf ze své působivé sousedky, takže i ty nejmenší neřesti, co ho dělaly aspoň trochu uvěřitelným a snesitelným, jdou okamžitě stranou. Ale dejme tomu, možná i takoví lidé chodí po téhle planetě. Celkový vývoj jejich vztah je nezáživný a předvídatelný, nemluvě o vývoji vztahů ostatních postav, kde se dá muvit čistě o trapnosti.

Když už jsem se ale prokousala špatným začátkem do poloviny, která byla k mému neuvěření ještě horší a klišoidně útrpná, začalo se ve tři čtvrtinách blýskat na lepší časy. Konečně jsem se propracovala k části, kde se stále častěji objevovaly bezva pasáže, aby to vzápětí naprosto zabily myšlenkové pochody Simona. Nedokážu říct, nakolik to autorka konzultovala s nějakými muži či jak moc do jejich uvažování vidí, ale mužská populace obvykle nepřemýšlí jako vyjukaná třináctiletá holka, které sáhnul její idol poprvé na zadek. A závěr celé knihy?
Pokud jste stejně jako já nabyli dojmu, že horší už to nemůže být, mohu vás ujistit, že může. Posledními dvěma nebo třemi kapitolami jsem se prokousávala opravdu hodně těžce, do čtení jsem se musela přímo nutit a louskala ztěží stránku za den. Nic mě neodradí víc než příliš dlouhé čekání na správnou chvíli, která pak už vyzní naprosto suše a unyle, což je u prvního sexu ústřední dvojice opravdu nešťastné. A jestli něco rozhodně nechcete, je to zbytek knihy sexem přímo narvaný, aby to nejspíše dohnal. Chápu, že je Caroline po měsících a rocích poustevničení přímo neukojitelná, ale aby během ani ne 24 hodin svého Nabíječe přefikla hned sedmkrát, přestože je po dvanáctihodinovém letu a dva dny v kuse víceméně vůbec nespal, je uvěřitelné asi jako její hromadné orgasmy při každém aktu.

Takže ať chci nebo ne, Nabíječ se určitě nezařadí mezi romány, které někomu doporučím ke čtení. Možná s výjimkou pubertálních holek, které by se v tom mohly svým způsobem najít. Tolik naivity pohromadě bych však v jejich věku považovala téměř za nebezpečné.